|
|
Proměna českého mediálního obrazu svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v letech 1945-2010
Černá, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jak se v letech 1945-2010 měnil mediální obraz okolností, průběhu a následků svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v československých, respektive českých médiích. Jeho proměnu autorka posuzuje v kontextu politických změn a zabývá se přesností, včasností a možnou zaujatostí textů, které o těchto událostech vyšly v denících Rudé právo, Svobodné slovo a Lidová demokracie; v pozdějších letech v Právu, Mladé frontě Dnes a Lidových novinách. Mediální obraz je posuzován podle relevantních článků publikovaných ve vybraných denících v období 22. července - 30. srpna 1945, tj. pro zasazení do kontextu dva týdny před a tři týdny po prvním bombardování, a dále v období 1. - 14. srpna každého desetiletého výročí, tedy v letech 1955, 1965, 1975, 1985, 1995, 2005 a pro maximální aktuálnost ještě v roce 2010. Výčet všech novinových článků, ze kterých autorka vycházela, je uveden v příslušné kapitole práce a pozornost byla věnována i intenzitě zpravodajství a jejímu poklesu či vzestupu v průběhu let. Pro možnost porovnání reality s mediálním obrazem předchází samotnému rozboru textů historická část, dále následuje samostatná kapitola o mediálním obrazu atomových útoků v roce 1945, na kterou navazuje oddíl pojednávající o letech 1955-1985. Poslední kapitola patří období po...
|
|
|
Nukleární společnost Spojené státy v letech 1945-1964
Ulvr, Michal ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Michal Ulvr Abstrakt Právě konec druhé světové války definoval vnímání atomové bomby na celé následující desetiletí. Během prvního roku trvání jaderného monopolu ještě nebyly pocit nejistoty a strach z nukleárního konfliktu přítomné ve velké síle. Pocit relativního bezpečí převažoval v americké společnosti až do konce monopolu v roce 1949. Po roznětu první jaderné bomby náhle tisk a další média ovládla atmosféra strachu, která ve skrytu čekala na svůj návrat již od srpna a září 1945. Po letech velmi laxního přístupu náhle vynaložila americká administrativa obrovské úsilí, aby učinila této vlně strachu přítrž. Na konci roku 1950 byla založena agentura Federal Civil Defense Administration, která se jen o měsíc později pustila do výroby více či méně přínosných výchovných a propagačních materiálů, a navíc měla zajišťovat logistickou a věcnou podporu civilistů v případě očekávaného vypuknutí války se Sovětským svazem. Tato agentura, v pevném odhodlání přesvědčit americkou společnost o tom, že je možné přežít jaderný útok, vyprodukovala velké množství výchovných a propagačních letáků, knih a filmů. A možné to vskutku bylo. Při dodržení základních pravidel existovala relativně velká šance přežít jaderný útok bez větších následků. Administrativa se dokonce pokusila přesvědčit Američany, aby zůstali ve...
|
|
|
Proměna českého mediálního obrazu svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v letech 1945-2010
Černá, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jak se v letech 1945-2010 měnil mediální obraz okolností, průběhu a následků svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v československých, respektive českých médiích. Jeho proměnu autorka posuzuje v kontextu politických změn a zabývá se přesností, včasností a možnou zaujatostí textů, které o těchto událostech vyšly v denících Rudé právo, Svobodné slovo a Lidová demokracie; v pozdějších letech v Právu, Mladé frontě Dnes a Lidových novinách. Mediální obraz je posuzován podle relevantních článků publikovaných ve vybraných denících v období 22. července - 30. srpna 1945, tj. pro zasazení do kontextu dva týdny před a tři týdny po prvním bombardování, a dále v období 1. - 14. srpna každého desetiletého výročí, tedy v letech 1955, 1965, 1975, 1985, 1995, 2005 a pro maximální aktuálnost ještě v roce 2010. Výčet všech novinových článků, ze kterých autorka vycházela, je uveden v příslušné kapitole práce a pozornost byla věnována i intenzitě zpravodajství a jejímu poklesu či vzestupu v průběhu let. Pro možnost porovnání reality s mediálním obrazem předchází samotnému rozboru textů historická část, dále následuje samostatná kapitola o mediálním obrazu atomových útoků v roce 1945, na kterou navazuje oddíl pojednávající o letech 1955-1985. Poslední kapitola patří období po...
|
|
|
Nukleární společnost Spojené státy v letech 1945-1964
Ulvr, Michal ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Michal Ulvr Abstrakt Právě konec druhé světové války definoval vnímání atomové bomby na celé následující desetiletí. Během prvního roku trvání jaderného monopolu ještě nebyly pocit nejistoty a strach z nukleárního konfliktu přítomné ve velké síle. Pocit relativního bezpečí převažoval v americké společnosti až do konce monopolu v roce 1949. Po roznětu první jaderné bomby náhle tisk a další média ovládla atmosféra strachu, která ve skrytu čekala na svůj návrat již od srpna a září 1945. Po letech velmi laxního přístupu náhle vynaložila americká administrativa obrovské úsilí, aby učinila této vlně strachu přítrž. Na konci roku 1950 byla založena agentura Federal Civil Defense Administration, která se jen o měsíc později pustila do výroby více či méně přínosných výchovných a propagačních materiálů, a navíc měla zajišťovat logistickou a věcnou podporu civilistů v případě očekávaného vypuknutí války se Sovětským svazem. Tato agentura, v pevném odhodlání přesvědčit americkou společnost o tom, že je možné přežít jaderný útok, vyprodukovala velké množství výchovných a propagačních letáků, knih a filmů. A možné to vskutku bylo. Při dodržení základních pravidel existovala relativně velká šance přežít jaderný útok bez větších následků. Administrativa se dokonce pokusila přesvědčit Američany, aby zůstali ve...
|
host ::
RSS.